Zajímavé fakty o názvech jednotlivých zubů

Když jste naposledy hledali v zrcadle, jak se vám dívají zuby, jste si možná všimli, že nejsou všechny stejné. Některé jsou široké a ploché, jiné ostré jako nožíky, některé mají pár hrotů, jiné jsou velké a zcela bez hrotů. Ale proč se jim říká právě tak, jak se jim říká? Proč se jeden zub nazývá řezák a druhý klička? A co vlastně znamená slovo molár? Tyto názvy nejsou náhodné. Každý má svou historii, funkci a dokonce i vědecký význam.

Proč se zuby vůbec jmenují?

Zuby nejsou jen kousací nástroje. Jsou to vyspělé biologické struktury, které se vyvinuly během milionů let. Lidé mají 32 zubů - 16 nahoře a 16 dole. Každý z nich má jiný tvar, jinou pozici a jinou úlohu. A právě tyto rozdíly vedly k tomu, že si lidé začali dávat názvy podle toho, co dělají.

Starověcí Řekové a Římané si všimli, že některé zuby se používají k řezání, jiné k drtění, třetí k roztírání. A tak vznikly první názvy. Tyto názvy se přenášely skrze latinské a německé texty, až se dostaly do moderní stomatologie. Dnes už je neříkáme jen proto, že „tak to vypadá“. Říkáme je proto, že přesně popisují funkci.

Řezáky - první obrana vaší stravy

Na přední části čelisti máte osm řezáků - čtyři nahoře a čtyři dole. Jsou to ty největší zuby, které vidíte, když se usmějete. Mají ostrý, plochý okraj, který vypadá jako nůž. A právě proto se jim říká řezáky. Slouží k tomu, abyste odřízli kousek jablka, chleba nebo masa. Když jste dítě a kousnete do hrušky, právě řezáky dělají většinu práce.

Řezáky jsou také první, které vyrůstají. U dětí se objevují kolem šesti měsíců. Jsou první, které ztrácíte - kolem šesti let - a první, které vám vyrůstají trvalé. Většina lidí si neuvědomuje, že řezáky mají jen jeden kořen. To je důvod, proč jsou tak snadno zranitelné při úrazech. Když se někdo zraní obličej, řezáky jsou první, které se rozbijí.

Kličky - přechod mezi řezáním a drtěním

Hned za řezáky jsou kličky. Máte jich celkem osm - čtyři nahoře a čtyři dole. Mají jeden ostrý hrot, který vypadá jako malý klíč. Proto se jim říká kličky - z latinského caninus, což znamená „pes“, protože u psů jsou tyto zuby velmi výrazné. U lidí nejsou tak výrazné, ale stále mají funkci.

Kličky slouží k tomu, abyste drželi a roztrhávali potravu. Když kousnete do kousku masa, který je trochu tvrdší, kličky ho uchopí a roztrhnou. Jsou to jediné zuby, které se nacházejí přímo pod očima. To je důvod, proč je někdy cítíte, když máte zápal nebo infekci v oblasti nosu. Kličky mají nejdelší kořen ze všech zubů - někdy až 20 % delší než řezáky. To je důvod, proč se při výtažení kličky často používá chirurgie.

Moláry - když potrava potřebuje být roztříštěná

Na konci čelisti máte šest molárů na každé straně - tři nahoře a tři dole. To je celkem dvanáct. Moláry jsou největší zuby v ústech. Mají širokou, plochou horní část s několika hrboly. Tyto hrboly nejsou jen pro vzhled - slouží k roztírání a drtění potravy.

Slovo molár pochází z latinského mola, což znamená „mlynářský kámen“. A to je přesně to, co tyto zuby dělají. Když jste dospělý a jíte ovesnou kaši, brambory nebo ořechy, právě moláry je rozdrtí. Moláry mají tři kořeny nahoře a dva dole. To je důvod, proč jsou tak často postiženy kariesem - jejich povrch je plný skrýšek, kam se snadno zadržuje potrava.

První moláry vyrůstají kolem šesti let - bez předchozího mléčného zubu. To je důvod, proč se jim říká „šestileté moláry“. Nejsou to náhrady za nějaký dětský zub. Jsou to nové zuby, které se objeví na novém místě. Mnoho rodičů si toho nevšímá a myslí si, že je to jen další mléčný zub. A pak se zjistí, že je ztracený - protože nebyl vyměněn.

Čtvrté moláry - zub, který se nevšimnete, dokud nebolestí

Na každé straně, za posledním molárem, může vyrůst další zub - tzv. třetí molár. To je ten, který lidé nazývají „zub moudrosti“. Vyrůstá obvykle mezi 17 a 25 lety. Někteří ho nemají vůbec. Někteří ho mají jen jeden. Někteří ho mají všechny čtyři.

Název „zub moudrosti“ pochází z doby, kdy lidé žili kratší životy. Když se člověk dožil 20 let, byl považován za zralého, tedy „moudrého“. A protože tento zub vyrůstal až v této době, spojovali ho s dospíváním a zralostí. Dnes víme, že toto je jen příběh. Zubaři vědí, že třetí moláry často nejsou potřeba. Většina lidí nemá dostatek místa v čelisti. A proto je často odstraňují.

Je důležité vědět, že zub moudrosti nemá žádnou funkci v moderní stravě. Náš jídelníček už nevyžaduje silné zuby k rozdrcení syrových kořenů nebo surového masa. Proto je jeho přítomnost často problémem, nikoli výhodou.

Co se stalo s předmoláry?

Mezi kličkami a moláry jsou ještě čtyři zuby, které se jmenují předmoláry. Máte jich celkem osm - čtyři nahoře a čtyři dole. Někdy se jim říká i „malé moláry“ nebo „premoly“.

Předmoláry vyrůstají po výměně mléčných zubů. U dětí se za kličkami nacházejí malé mléčné zuby, které se vymění za předmoláry kolem 10 let. Tyto zuby mají vlastnosti jak kliček, tak molárů. Mají jeden hrot, ale zároveň plochou část na vrcholu. Slouží jako přechod mezi roztrháváním a drtěním.

Jejich tvar je důvod, proč je často zaměňujeme s moláry. Ale předmoláry jsou menší, mají jen dva kořeny a nejsou tak široké. Pokud je někdo ztratí, nemůže se jednoduše vrátit k molárům. Jejich funkci nelze plně nahradit. Proto je důležité je chránit.

Proč je to vůbec důležité?

Víte, že když zubář řekne „první molár“, ví přesně, o který zub jde. Není to jen „ten zub za kličkou“. Je to konkrétní pozice v zubní archu. A to je důvod, proč je správná terminologie důležitá. Když se dozvíte, že máte karies na pravém dolním předmoláru, víte přesně, co se děje. A když se dozvíte, že vám bude nutné odstranit levý horní zub moudrosti, nebudete se ptát: „Který to je?“

Pojmenování zubů není jen pro zubaře. Je to nástroj, který vám pomůže lépe rozumět svému tělu. Když víte, co dělá každý zub, víte, proč je důležité ho chránit. Když víte, že kličky mají nejdelší kořen, víte, proč je potřeba být opatrný při úrazech. Když víte, že moláry mají skrýšky, víte, proč je třeba čistit všechny plochy.

Zuby nejsou jen kousací nástroje. Jsou to části vašeho těla, které mají svou historii, svou funkci a svůj vlastní název. A když se o nich dozvíte více, začnete je vidět jinak. Ne jako nevýznamné kousky kosti. Ale jako výsledek milionů let evoluce - a jako nástroje, které potřebujete chránit celý život.

Co se stane, když ztratíte jeden zub?

Když ztratíte řezák, nebudete mít problém s jídlem - ale budete mít problém se smíchem. Když ztratíte kličku, budete mít problém s roztrháváním masa. Když ztratíte molár, budete muset jíst jen na jedné straně - a to může vést k přetížení ostatních zubů, bolestem čelisti a dokonce k změně tváře.

Každý zub má svou roli. A když jeden zmizí, zbytek těla se snaží to kompenzovat. Ale to neznamená, že to jde bez následků. Proto je důležité nejen znát názvy zubů, ale i pochopit, co se stane, když je ztratíte.

Kam dál?

Když teď víte, proč se zuby jmenují tak, jak se jmenují, začnete je vidět jinak. Ne jako nevýznamné kousky kosti. Ale jako výsledek evoluce, který má svůj význam. Když se podíváte do zrcadla, nevidíte jen zuby. Vidíte řezáky, které vám odřízly jablko. Kličky, které roztrhly maso. Moláry, které rozdrtily ořechy. A zuby moudrosti, které vám možná způsobily bolest - ale stejně jako všechny ostatní, byly součástí vašeho těla.

Znát názvy zubů není jen pro zubaře. Je to pro každého, kdo chce lépe rozumět svému tělu. A když rozumíte tomu, co dělá každý zub, začnete ho lépe chránit. A to je ten pravý cíl - nejen mít zuby, ale mít je zdravé.