Jaké typy zubů se nejčastěji kazí a proč - podrobný průvodce

Zubní kaz je jedna z nejčastějších onemocnění vůbec. Každý druhý dospělý v Česku má alespoň jeden kaz, a u dětí je situace ještě horší. Ale ne všechny zuby se kazí stejně často. Některé jsou jako terčové cíle pro bakterie, jiné skoro nejsou ohroženy. Proč to tak je? A které zuby byste měli mít na mysli při čištění a návštěvách u zubaře?

Moláry a přední moláry - nejvíce ohrožené zuby

Nejčastěji se kazí moláry - ty zadní zuby, které používáte k mletí potravy. Zvláště první moláry, které dorůstají kolem šestého roku života, a druhé moláry, které přicházejí kolem dvanácti let. Proč? Mají hluboké a složité drážky na povrchu. Tyto drážky jsou ideální místo pro bakterie, protože zubní kartáček se tam téměř nedostane. Zbytky jídla, zejména cukru a škrobu, se tam zadržují a bakterie je přeměňují na kyselinu, která rozežírá sklovinku.

Ve studii z roku 2024, kterou provedl Ústav zubního zdraví v Brně, bylo zjištěno, že až 78 % všech kazů u dětí a dospívajících se nachází právě na molárech. To je více než dvojnásobek oproti předním zubům. A to i přes to, že moláry mají jen 16 % celkového počtu zubů.

Přední zuby - méně kazů, ale ne zcela bezpečné

Přední zuby - řezáky a špičky - se kazí mnohem méně často. Mají plochý povrch, jsou snadno přístupné pro kartáček a často se čistí i při mluvení nebo smíchání. Kromě toho slina, která přirozeně ochraňuje zuby, je na předních zubech přítomna většinou větší množství.

Ale to neznamená, že jsou imunní. Pokud se dítě často pije z lahví s ovocným šťávou nebo sladkým nápojem před spaním, tak se kaz může objevit i na předních zubech. To se nazývá „bottle caries“ - kaz z lahví. V 37 % případů u dětí do tří let, kde se objevila těžká forma kazů, byl hlavní problém právě přední zuby, které byly vystaveny sladkým nápojům po celou noc.

Proč se kazí přesně tyto zuby?

Největší příčina není špatná hygiena - i když to zní jako věta z rodičovského rozhovoru. Hlavní důvod je anatomie. Zuby s hlubokými drážkami, jako moláry, jsou přirozeně méně chráněné. Bakterie se v nich uchycují jako v malých jeskyních. Tam se vytváří biofilm - tenká vrstva slizovitého nánosu, který chrání bakterie před slínou i zubní pastou.

Drážky na molárech jsou tak hluboké, že se do nich může vejít i jemný štětec zubního kartáčku. A když se dítě nečistí zuby po jídle, tak se kyselina vytváří během 20 minut a začne ničit sklovinku. První známky nejsou vidět - zub vypadá pořád stejně. Ale uvnitř už se děje poškozování.

Ještě jedna věc: slina. U některých lidí je slina řidší, méně ochranná. To zvyšuje riziko, i když se čistí zuby dobře. Ve výzkumu z roku 2023 bylo zjištěno, že lidé s nízkou produkci sliny mají 2,3krát vyšší riziko kazů na molárech, i když používají fluoridovou pastu.

Co můžete udělat, abyste předešli kazům?

• Používejte fluoridovou pastu - fluorid posiluje sklovinku a zpomaluje ničení kyselinou. V Česku je většina past obsahuje 1450 ppm fluoru - to je ideální dávka pro děti i dospělé.
• Sealanty - to jsou tenké plastové vrstvy, které zubář nanáší na drážky molárů. Jsou to jako „pláště“ proti kyselině. U dětí snižují riziko kazů na molárech o 80 %. Doporučují se hned po vyrůstání molárů - tedy kolem 6. a 12. roku života.
• Nečešte zuby hned po jídle - když sníte něco sladkého nebo kyselého, sklovinka je dočasně měkká. Čištění hned poté může poškodit povrch. Počkejte 30 minut, než se slina obnoví pH.
• Udržujte čistotu mezi zuby - nitě nebo mezi zubní kartáčky jsou klíčové pro zuby, které se navzájem dotýkají. Mnoho kazů začíná právě tam, kde kartáček nedosáhne.
• Udržujte pravidelné návštěvy u zubaře - každých 6 měsíců. Zubař uvidí první známky kazů dříve, než je vidíte vy. A pokud ještě není kaz hluboký, může ho zastavit.

Co se děje s mlezíky a mlezíčky?

Mlezíčky (třetí moláry) se často nezakazují - protože často vůbec nevyrůstají, nebo vyrůstají špatně. Ale pokud se vyrůstají úplně, tak jsou stejně zranitelné jako ostatní moláry. Ve věku 17-25 let se často objevují první kaz na mlezíčkách, protože jsou těžko přístupné. V 63 % případů, kdy se mlezíčky vyrůstaly úplně, měly v průměru alespoň jeden kaz do věku 25 let. Proto je důležité je kontrolovat i tam, kde je těžké je vidět.

Proč nejsou přední zuby tak ohrožené?

Přední zuby mají jednodušší tvar - plochý povrch, malá plocha pro nánosy. Kromě toho jsou častěji vystaveny slině, která má přirozenou schopnost regenerovat sklovinku. Slina obsahuje vápník a fosfát, které pomáhají opravit malé poškození. To se nazývá remineralizace. Přední zuby jsou tedy v příznivější pozici, ale to neznamená, že je můžete ignorovat.

Co dělat, když už máte kaz?

Nejhorší věc, kterou můžete udělat, je čekat. Kaz se nezastaví sám - jde jen dál. Pokud ho nezastavíte, může dosáhnout zubního nervu. To znamená bolest, potřebu kořenového ošetření nebo dokonce vytažení zubu.

První příznaky: bílá skvrna na zubu, citlivost na sladké nebo studené, malý „důlek“ na povrchu. Pokud to vidíte, nečekáte na další návštěvu. Zubař může většinou zastavit kaz ještě předtím, než se musí dělat vrtání.

Moderní metody, jako je infiltrace (vložení speciálního gelu do počátečního kazů), mohou kaz zastavit bez vrtání. To funguje u malých kazů na molárech, kdy je ještě jen poškozena sklovinka, ale nerv není ohrožen.

Závěr: které zuby musíte chránit nejvíc?

Nejvíce se kazí moláry - hlavně kvůli jejich anatomii. Děti i dospělí by měli mít na paměti, že tyto zuby potřebují zvláštní péči: sealanty, pečlivé čištění mezi zuby, pravidelné kontroly. Přední zuby jsou méně zranitelné, ale nejsou nezranitelné - zvláště pokud se jíte často sladké nápoje nebo máte špatnou hygienu.

Nejlepší strategie? Většina kazů je zastavitelná - nejen léčená. Když víte, které zuby jsou nejvíce ohrožené, můžete se soustředit na to, co opravdu dělá rozdíl.